Vyhledávací záměr je cíl, kvůli kterému člověk dotaz zadává: chce se něco dozvědět, něco udělat nebo koupit, najít konkrétní web nebo místo v okolí. Vyhledávač podle záměru vybírá, jaké stránky a prvky zobrazí, a stránka, která záměru neodpovídá, se neprosadí ani se správným klíčovým slovem.
Dotaz „jak vybrat matraci“ je informační: ve výsledcích jsou návody a blok Lidé se také ptají, takže sem patří článek s porovnáním tuhostí. Dotaz „matrace 90x200 akce“ je nákupní: Google ukazuje produkty s cenami a reklamy, takže uspěje kategorie e-shopu s filtrem a cenou, například od 3 990 Kč. Dotaz „prodejna matrací Olomouc“ je místní a rozhoduje firemní profil s adresou. Kdyby e-shop cílil jednu stránku kategorie na všechny tři dotazy, na první a třetí by se neprosadila.
Příručka hodnotitelů Googlu dělí dotazy na typy Know (chci vědět), Do (chci něco udělat, stáhnout nebo koupit), Website (chci konkrétní web) a Visit-in-person (chci místo v okolí) a sama upozorňuje, že hranice nejsou ostré a dotaz může mít víc záměrů. Google podle svého popisu vyhledávání nejprve pomocí jazykových modelů zjišťuje význam dotazu: slova jako „recept“ nebo „obrázky“ naznačují typ obsahu, u dotazu „pizza“ pozná místní záměr a u aktuálního dění dává přednost čerstvým informacím. Záměr nejrychleji poznáte z toho, co už na stránce výsledků je: návody a otázky znamenají informační záměr, produkty, ceny a reklamy nákupní, mapa s firmami místní. V marketingu se záměr spojuje s fázemi trychtýře, informační dotazy patří do horní části (TOFU) a nákupní do spodní (BOFU). Ve vyhledávacích kampaních podle záměru volíte klíčová slova i vylučující slova a nákupní dotazy posíláte na landing page s nabídkou, informační spíš na článek.
Časté chyby
- Stránka kategorie s produkty optimalizovaná na dotaz typu „jak vybrat“, na který Google ukazuje návody.
- Klíčová slova vybraná jen podle hledanosti, bez kontroly, co na dotaz zobrazuje stránka výsledků.
- Reklama na informační dotazy vedená na stránku s košíkem místo na obsah, který odpoví na otázku.